Výpravná publikace pojednává o vývoji česko-bavorské hranice na Chebsku, Tachovsku a Domažlicku.
Popis začíná od zemských hranic přes jejich právní zformování v 18. a 19. století, následují prvorepublikové státní hranice a okleštěné pohraničí v letech 1938–1939, dále poválečná obnova hranice, její stabilizace i trendy na přelomu 20. a 21. století. Důraz je kladen na čtyřicetileté období neprostupnosti česko-bavorského pomezí, kdy zde fungovala fyzická i elektronická ostraha hranic československými a západoněmeckými orgány. 

• Ve středověku je Český les charakterizován jako pusté a nebezpečné území. Na stezkách, které jím procházely, čekali na pocestné lapkové a loupežníci. Tato neblahá charakteristika měla jistě své opodstatnění. V období husitských válek vyjížděly oddíly kališníků na loupeživé jízdy do sousední Horní Falce právě po cestách procházejících Českým lesem. Jejich válečným výpravám neodolal v roce 1421 ani hrad Starý Herštejn a pod ním ukrytý pivoňský klášter. Právě Starý Herštejn sloužil několikrát jako útočiště loupeživé posádce, než ho v roce 1510 dobylo a vypálilo královské vojsko. Podobné události se ve středověku běžně odehrávaly i ve vnitrozemí, rozlehlé zalesněné plochy pohraničního hvozdu však byly pro různé kriminální živly tím nejlepším úkrytem.​

•  

  Pašování rozličného zboží probíhalo ve všech dobách a na každé hranici. Pro bavorské a české obyvatele pohraničí byl tento handl důležitým zdrojem příjmu. Zeměpáni si byli vědomi toho, že hraniční poplatky představují vydatné zdroje příjmu. Na druhé straně to byli obchodníci, kteří mnohdy nechápali, proč mají na každém celním přechodu platit za zboží. Tak vznikl úporný boj mezi pašeráky a strážci zákona. Předmětem pašování bylo zboží, které se dalo u sousedů pořídit levněji, a nedostatková komodita. Hranice tak to dávala obživu zejména osobám ze spodních sociálních vrstev, čeledínům, nádeníkům a nezaměstnaným. Tresty za přistižení bývaly mnohdy tvrdé - od zabaveného a vyvlastněného zboží přes několikanásobné částky celních poplatků až po vězení.
  Na Domažlicku se před 100 lety pašoval z Bavorska hlavně sacharin a sůl. Naopak z Československa putovaly do Bavor nejvíce tabákové výrobky a lihoviny.