Historie
Počátky původního kláštera jsou pro nedostatek písemných pramenů poměrně neznámé. Dosavadní hypotetické výklady uvedla na pravou míru práce historika Eduarda Maura. Je doloženo, že klášter byl založen vilemity. Řád byl pojmenován po jistém francouzském křižáckém rytíři, který se po návratu ze Svaté Země rozhodl pro život v tuhé kajícnosti. Záhy po jeho smrti vzniklo v severní Itálii několik řádových domů dodržujících jeho pravidla. Vilemité se společně s augustiniány přibližně od poloviny 13. století začali šířit severním směrem. Jeden z vilemitských konventů byl založen v Pivoni. Kdo byl ovšem přímým zakladatelem pivoňského konventu, tedy kdo ho vybavil majetkem, známo není. Pivoňští vilemité zřejmě přešli v průběhu 2. pol. 13. stol. k řádu obutých augustiniánů, v jejichž rukou pak konvent zůstal několik století. Základem konventu byl kostel Zvěstování Panny Marie, k němuž přiléhaly další objekty duchovního, obytného a hospodářského účelu.
V období husitských válek byl klášter značně poškozen. Klášter byl vypálen, řeholníci naštěstí stačili uprchnout. Augustiniáni se do Pivoně vrátili, odstranili zásadní škody, ale v 2. polovině 16. stol. objekt znovu vyhořel. V následujících letech se řádový majetek ocitl i v soukromých rukou nebo byl drancován švédskými oddíly. S panovnickou pomocí se však řádu podařilo opět celý celý majetek scelit. V roce 1666 byl postaven nový refektář a o dvacet let později rozšířen a upraven starší gotický kostel. Tuto etapu úprav završila výstavba hlavního vstupního portálu do kostela s letopočtem 1691. Kolem roku 1733 proběhla úprava klášterních budov, v nichž tehdy údajně pobývalo až 17 řádových členů. O půl století později se však přestěhovali do jiného augustiniánského kláštera v Praze.
Opuštění klášterních budov již signalizovalo jejich zánik. Nařízením císaře Josefa II. byl totiž pivoňský klášter zrušen a veškerý majetek převeden na nově zřízený náboženský fond.
Pivoňský klášter byl v r. 1800 nabídnut ke koupi ve veřejné dražbě. Jeho nový majitel pražský advokát Leonard Stöhr proměnil areál kláštera v zámek s farním kostelem. V r.1843 byl pivoňský statek připojen k poběžovickému panství. O 20 let později areál kláštera zakoupili Coudenhovové a drželi jej až do 20. století. V roce 1945 bylo panství zabráno státem. Nejprve tu sídlila armáda, později vojsko ministerstva vnitra. Tím začala devastace kláštera a dokončena byla využíváním objektu státním statkem.
Klášterní kostel vyhořel roku 1953 po odhození cigaretového nedopalku vojákem pohraniční stráže. S opravou této zříceniny se započalo až v 70. letech 20. století. Byla provizorně zastřešena, nicméně další neúdržba způsobila další devastaci. Zcela katastrofální je stav zámku, bývalého klášterního konventu.
Celý areál vyrůstal po dobu několika století. K původně raně gotickému kostelu Zvěstování Panny Marie byl přistavěn konvent, za mladších přestaveb pak proměněný ve čtyřklídlý patrový objekt založený kolem ústředního nádvoří s kašnou. Přízemní prostory sloužily provozním a hospodářským účelům, v patře bylo umístěno kolem 30 pokojů.
Pivoňský klášter je příkladem velice cenné památky dokládající život a umění našich předků od 13. po 20. století, kterou komunistická ideologie přivedla až na samý práh existence.
© Eva Bednářová
Zdroj: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech; ÚLOVEC Jiří, 2005
Náhledy fotografií ze složky Augustiniánský klášter Pivoň
