S výrobou sirek začala v Domažlicích v roce 1849 firma Adalberta Huebera. K výrobě sirek byl využit odpad z hlavní výroby, kterou byly dřevěné žaluzie. Nejspíš Hueber sirky vyráběl i dříve; svědčí o tom mj. dochovaný dopis Boženy Němcové (1820–1862) asi z roku 1847, v němž píše, že dvě děvčata z domažlické sirkárny přišla při práci k úrazu. 
Postupně se odbyt Hueberových sirek zvyšoval, díky tomu se rozšiřovala jejich výroba a současně také počet zaměstnanců. V roce 1851 jich bylo 153 (z toho 100 dětí do 14 let), o rok později 180 (40 mužů, 20 žen a 120 dětí). Dalších 80 rodin dělalo podomácku kartonáž (krabičky resp. papírové sáčky pro nejlevnější druhy).
Od roku 1861 měl Hueber v Praze obchodní sklad a o prodej sirek se tu v Truhlářské ulici staral obchodník Bruno Gustav Jungtow.
Teprve 9. prosince 1863 byla firma zaregistrována u obchodního soudu jako „Adalbert Hueber in Taus, Friktionszündhölzchenerzeuger“ (tedy výrobce frikčních zápalek).
Sirkařská výroba zřejmě velmi dobře prosperovala, např. roku 1853, tedy prakticky v začátcích, přesáhla hodnota vyrobeného zboží 36 tisíc zlatých, začal majitel uvažovat o postupné změně výrobního programu. V dobovém tisku jsou spíše k vidění inzeráty na jeho žaluzie a v r. 1868 představil ve smíchovské průmyslové škole školní lavice s ornamentálními postranicemi z litiny.
Důvodem změny výrobního programu byla konkurence, kdy od r. 1863 fungovala v Domažlicích další sirkárna Mořice Neuburga a Bernarda Eksteina, která odváděla Hueberovi zapracované dělníky.
Hueber v r. 1872 začal se stavbou nové továrny na nábytek. 

"Stavba budovy pro továrnu na nábytek jde kupodivu rychle kupředu. Za několik neděl dovedl pan Hueber vlastním nadáním svým popohnati stavbu až pod krov, také komín dosáhl již značné výše. Stroje z většího dílu v Anglii objednané v brzku již budou přivezeny a pan Hueber a spol. zamýšlí ještě tuto zimu továrnu v činnost uvésti."
Zdroj citace: Posel od Čerchova, 2. listopadu 1872

© Alexej Petrašovský
Zdroj: periodikum Český les - příroda a historie 18/2019, čl. Sirkaři v Českém lese; JINDRA Jaromír