Brána se nachází ve východní části náměstí, které tak uzavírá. 
Dolejší, dříve též nazývaná Pražská brána představuje nejlépe zachovanou část hradebního systému a též zaujímá velmi významné místo v jinak nevelkém seznamu středověkých městských bran v Čechách. Většina z nich nepřežila rozsáhlou vlnu demolic v průběhu 19. století. A i zde v Domažlicích chybělo opravdu jen málo a tato brána mohla nenávratně zmizet. Zachránily ji těsně přiléhající měšťanské domy, kterým hrozilo v případě jejího odstranění statické narušení.
Dendrochronologický výzkum datoval jeden z trámů nad vnějším portálem brány do roku 1277. Jde o hranolovou věž uvnitř rozdělenou do několika podlaží (má 4 plochostropá patra - toto uspořádání vzniklo až v pozdější době) a vrcholící vysokou střechou "dlátového" typu.
Přízemí sloužilo jako průjezd, který bylo možno uzavírat vraty a padací mříží tzv. hřebenem. V profilaci průjezdového portálu jsou drážky, které tuto mříž vedly. To představuje v Čechách vzácné řešení. Vytažená mříž nezůstávala viset na průčelí brány, ale zmizela zrakům přicházejících v útrobách prvního patra. A teprve za mříží byla zavěšena dvoukřídlá vrata.
Další zvláštností jsou tři velmi mohutné opěráky, které přiléhají ke třem nárožím brány. S jistotou lze říci, že nejde o běžné opěrné pilíře, ale smyslem těchto opěráků bylo nejspíš zabránit stavebnímu kolapsu, zřícení stavby. Mohlo se jednat o narušení stavby po některém z požáru města a nebo válečném dobývání Domažlic. Svědčí o tom různá hmotnost, tvar a naddimenzování pilířů. Utrpěl tím celkový vzhled brány. Ve středověku se velmi lpělo na reprezentativním i výtvarném účinku městských bran. Podobný zásah z jiného města neznáme.
Z vnitřního zařízení brány se dochovalo jen velice málo. V nejvyšším patře jsou patrné zazděné komorové střílny, které směřovaly na hradební ochozy.
Současnou podobu získala brána v roce 1905. Jde o historizující úpravu, pro kterou je typická neomítaná fasáda z lomového kamene. Na objekt byl osazen kamenný městský znak s nápisem. Obojí bylo na předchozí podobě brány vymalováno na fasádě.
Před bránu předstupoval ještě zděný koridor zajištěný další věžovou branou vybudovanou v úrovni valu. Tato dvoupatrová věž stála ještě na počátku 19. století a bydlel v ní branný.
Na žádost magistrátu byla zbořena v polovině 19. století, což vyřešilo zoufalou průjezdnost středověkou fortifikací.

© Eva Bednářová

• Zdroj: Domažlice, PROCHÁZKA Zdeněk; 2014
• Sborník příspěvků z konference k výročí 750 let královského města Domažlice - Dolní brána v Domažlicích jako svědek nejstarších dějin města; RAZÍM Vladislav; 2016