Školství na panstvích Poběžovice, Pivoň a Mutěnín v dobách tereziánských
"Snaha přivést všechny věkem odpovídající děti do škol a zlepšit jejich školní docházku byla nesporně závažným prvkem školských reforem z konce 18. století. Jejím vyjádřením bylo uzákonění povinné šestileté školní docházky a zajištění dohledu na ni ze strany vrchností a obcí ve všeobecném školském zákonu z roku 1774.
Rodiče dětí nedbale docházejících do školy byli zváni k úřednímu jednání na vrchnostenském úřadě a trestáni podle počtu zameškaných dní peněžní pokutou - půl krejcaru za jeden zameškaný den. Chudí rodiče byli za nekázeň svých dětí trestání nádenickou prací. Například v Meclově byli rodiče vězněni s povinností pracovat na stavbě meclovské silnice.
Problémem byla docházka dětí do opakovacích hodin, zavedených pro děti od 13 do 15 let, s dvěma vyučovacími hodinami v neděli a ve svátky. Například v Šitboři v roce 1821 přes důrazné napomínání rodičů farářem nepřišlo do nedělní školy žádné dítě.
Na poběžovickém, pivoňském a mutěnínském panství byly všechny Školy triviální. Děti navštěvující tyto školy měly být podle tehdejších platných předpisů vyučovány náboženství a takzvanému triviu - to znamená čtení, psaní a počítání.
V té době existovaly školy v Poběžovicích, Meclově, Rybníku, Pivoni, Šitboři, Mutěníně a Mostku. Na všech těchto školách byla vyučovacím jazykem němčina. Děti nebyly vedeny podle pohlaví a skladba vyučovaných předmětů byla na všech školách stejná. Na první místo bylo kladeno náboženství."
© Eva Bednářová
© Eva Bednářová
Zdroj citace: Výroční zpráva Okresního archivu Domažlice, r. 1979 - Rozvoj školství na panstvích Poběžovice, Pivoň a Mutěnín na konci 18. a v první polovině 19. století - Věra Steinbachová
Náhledy fotografií ze složky Poběžovice
