O Židech ve Všerubech se dozvídáme ze zápisů koutského panství z 18. století. V roce 1714 byla nařízením vrchnosti zřízena komise, která měla kontrolovat usazení Židů v Čechách a případně je vypuzovat. Podle soupisu Židů při revizi v roce 1722 bylo zjištěno, že jedna židovská rodina žije ve Všerubech již od pradávna (100 let). Ostatní Židé přišli asi na konci 17. stol.
V l8. století zde vznikla malá židovská čtvrť. V té době je zaznamenáno asi 6 židovských rodin. V roce 1815 přibylo ve Všerubech tolik rodin, že jim vrchnost musela postavit školu. Byla k tomu použita modlitebna, která stála na místě pozdější synagogy.
Roku 1852 vypukl v městečku velký požár, při kterém kromě kostela, fary, školy a 34 domů shořela i židovská škola s modlitebnou. Všerubská židovská obec usilovala o to, aby v nejkratší době byla postavena nová synagoga. Byla uspořádána sbírka a v roce 1868 tak mohla být zahájena stavba.
Synagogu stavěl Vilém Klauber, inženýr z Vídně, G. Lemberger, sochař ve Všerubech, Wimmer, malíř z Domažlic, Weber, truhlář ze Všerub a Braun, zednický mistr ze Schneiderhofu. Nová synagoga byla postavena v novorománském slohu a byla slavnostně otevřena za přítomnosti okresního hejtmana z Domažlic, katolických kněží ze Všerub, úředníků rakouské i bavorské finanční stráže a celníků, hasičů ze Všerub a okolí, všerubských měšťanů a obyvatel okolních obcí. V roce 1930 zůstaly ve Všerubech již jen 4 rodiny a počet židovských obyvatel nadále už jen klesal. Místní synagoga tak zůstala opuštěná a chátrala, do dnešních dnů se nedochovala.

© Eva Bednářová