“Ve druhé vlně slovanského osídlení (v 11. a 12. století v příhraničních oblastech) lze již od 2. třetiny 12. století počítat se zvyšujícím se podílem německých kolonistů. Toponomasticky je předpokládáno převážně německé osídlení na západ od linie Přimda — Tachov — Teplá. V prostorách se smíšeným česko-německým obyvatelstvem ve vsích podél zemských hranic připadla důležitá funkce Chodům, kteří dohlíželi na neměnnost zemské hranice a chránili hraniční les před živelným kácením.
Doosídlování hornatých a podhorských pohraničních oblastí tzv. vnější kolonizací vedlo k přílivu německých kolonistů a vytvoření nového etnika. Cizí obyvatelstvo přicházelo z přilehlých německých oblastí s relativně vyšším počtem obyvatel. Do země byli tito noví kolonisté povoláváni panovníkem, církevními hodnostáři a šlechtou. Získávání českých lidí pro kolonizaci bylo obtížné. Zdejší vrchnosti zabraňovaly svým poddaným v přesídlení, protože tím ztrácely pracovní síly. Pokusil-li se o to poddaný sám o své vůli, měl český feudál dost prostředků tomu zabránit.
Jinak tomu bylo u Němců, kteří se na českém území nemuseli obávat zásahů svého bývalého pána a zároveň očekávali, že jim účast na kolonizaci zlepší jejich životní podmínky. Je však třeba dodat, že značná část kolonistů se rekrutovala z chudších vrstev německého obyvatelstva, které bylo více méně svobodné. Pro lokátora bylo tedy mnohdy snazší využít pro osídlení Němce. Tak se mohlo stát, že nová ves dostala jméno podle osobního jména českého lokátora, byla však založena a osídlena Němci. V tomto případě byl první název osady vždy německý a český vznikl dodatečné z německého nebo samostatně, nezávisle na německém názvu. Mnohdy je nemožné podle jmenného rozboru určit, který název byl prvotní. Pak se rozhodujícím stávají ostatní zjistitelné okolnosti, zejména časový údaj, kdy je osada poprvé doložena písemně, její zeměpisná poloha, ukazující na možnost či nemožnost německé kolonizace.”

© Eva Bednářová
Zdroj citace: Český les: příroda - historie – život; DUDÁK Vladislav; 2005