Na osamoceném návrší u Srbic zvaným „Na Hůrce“ stojí nenápadný, ale historicky cenný kostel sv. Víta. Tato středověká stavba, obklopená hřbitovem a částečně starou ohradní zdí, je jedním z nejzachovalejších dokladů venkovské sakrální architektury 13. století. Ačkoliv první písemná zmínka o něm pochází z roku 1273, dendrochronologické analýzy ukazují, že byl postaven už kolem roku 1269. Předpokládá se však, že na jeho místě stála ještě starší svatyně, možná dřevěná kaple.
Kostel sv. Víta je malá, ale architektonicky zajímavá stavba, která v sobě kombinuje prvky pozdně románského a raně gotického stylu. Má jednoduchou plochostropou loď (7,8 × 8,4 m) a čtvercový chór (5,6 × 6,2 m) s křížovou klenbou. Chór je od lodi oddělen mírně hrotitým triumfálním obloukem. Na severní straně se nachází sakristie čtvercového půdorysu, která mohla kdysi sloužit i jako boční kaple. Původně byla stejně vysoká jako chór a měla klenbu bez žeber, jejíž část se dochovala v patře nad sakristií.
Vstup do kostela vede přes románský portál na jižní straně, jehož ostění je bohatě zdobené stylizovanými rostlinnými motivy. Gotické prvky se nejvíce projevují v architektuře chóru, kde najdeme raně gotické konzoly zdobené listovím a typická klenební žebra ve tvaru trojlaločného oblounu. Ovlivnění cisterciáckou architekturou se odráží v kamenické práci, která je precizní a v detailech jemná.
Kostel v Srbicích byl součástí majetku premonstrátského kláštera v Doksanech. Přestože přesné datum jeho připojení ke klášternímu majetku není známo, listina z roku 1276 potvrzuje, že ves Srbice i s kostelem patřila premonstrátkám. Ve 14. století se stal farním kostelem a jeho beneficium patřilo mezi bohatší v oblasti horšovského arcijáhenství.
Jedním z nejzajímavějších architektonických prvků je schodiště, které se nachází v zesílené severní zdi lodi. Toto schodiště vedlo na oratoř nad sakristií a bylo pravděpodobně součástí původního konceptu stavby. Oratoř mohla sloužit jako tribuna pro významné návštěvy, například pro správce klášterního majetku nebo církevní hodnostáře. Existence vyvýšeného prostoru v sakristii naznačuje, že mohla mít i funkci kaple, kde se konaly soukromé bohoslužby.
Poloha kostela na návrší nad Srbicemi naznačuje, že místo bylo významné již ve středověku. Okolí poskytuje důkazy o raném osídlení, včetně nálezů keramiky z 12. a 13. století. Přes Srbice pravděpodobně vedla obchodní cesta spojující Domažlice a Starou Plzeň, což mohlo přispět k významu tohoto místa.
Navzdory změnám a přestavbám, zejména v 19. století, si kostel zachoval svůj původní ráz a dodnes je významnou památkou středověké architektury. Jeho hybridní architektonický styl – kombinace románských a gotických prvků – ukazuje na plynulý přechod mezi oběma stavebními obdobími a odráží stavební tradice tehdejších mistrů. Kostel sv. Víta v Srbicích je tichým svědkem staletí historie západních Čech. 

© Eva Bednářová
Zdroj: Památky západních Čech I - Kostel v Srbicích; KAIGL Jan; 2011
          Veřejně přístupný ve formátu PDF