Ke konci 16. století vznikla na zámeckém pozemku pozoruhodná stavba, která je pravděpodobně nejstarší českou loretou. Kapli ke cti a chvále Blahoslavené Panny Marie nechal r. 1584 vystavět hluboce věřící, tehdejší správce panství za svého nezletilého bratra Viléma, Kryštof Popel z Lobkowicz poté, co se k tomuto činu slavnostně zavázal v dómu v Loretu.
Kostelík v podobě osmiboké centrály s lucernou byl zbudován v nejvyšším bodě parku v blízkosti ohradní zdi. Stavitel není znám, ale mohlo se jednat o Agostina Galliho, autora celé tehdejší rekonstrukce zámeckého sídla. Stavba měla typologicky imitovat ve zmenšené podobě italskou předlohu Svatého domu v Loretu.
Vilém z Lobkovic po nabytí plnoletosti převzal vládu, přestoupil k víře podobojí a ryze katolická kaple zůstala po dostavbě nevysvěcena. K tomuto došlo až v r. 1636, kdy Maxmilián Trauttmansdorff přenechal správu tohoto objektu mnichům z nedalekého kapucínského kláštera. Za vlády Josefa II. byl kostelík na základě církevních reforem zrušen a přestavěn na vyhlídkový pavilon. Díky tomu byla loreta považována za zaniklou.
V r. 1972 při demolici vloženého podlaží se zjistilo, že původní kaple nebyla zbourána. Tomuto odhalení napomohla objevená část nápisu odkazujícího na rok výstavby - "Léta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice a chwale blahoslawene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeneho Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a Tachowie." Tyto zbytky nápisu jsou patrny nad zazděným portálem vlevo od vstupu.
V klenbě i na stěnách objektu jsou patrné původní nástěnné malby a na nich je i vrstva s dekorativní výmalbou z 19. století.

© Eva Bednářová