V první polovině 18. století zde byl založen rodem Vidršpergárů poplužní dvůr, jehož součástí byl i panský ovčín. tehdy byl nazýván Schwarzach, ovšem již počátkem druhé půle 18. stol. je již zmiňován jako Dianahof. Je možné, že již tehdy byl součástí dvora malý zámeček. Na počátku 19. století tento dvůr zcela vyhořel.
Vzápětí zde nechal majitel statku Kryštof Vidršpergár vybudovat lovecký zámeček a poté zde nechal zřídit i kapli zasvěcenou jeho patronu svatému Kryštofu. Stála zde také budova školy, do níž chodily děti z okolních vesnic.
V letech 1857–1869 zde přechodně bydlel majitel mutěnického statku baron Beck.
Roku 1870 toto místo získávají noví majitelé, a to hrabata Coudenhove - Kalergi. Ještě téhož roku zde tvoří oboru pro daňky a jeleny a lovecký zámeček byl od té doby majiteli poběžovického panství často využíván. Obora byla rozlehlá, při obvodu měřila 18 km.
Na počátku 20. století byl stávající zámeček přestavěn. Patrová stavba s nezbytnou věžičkou byla doplněna kovovým jelenem, který spočíval na střeše schodišťového přístavku. Na zámeček jezdila často i hraběnka japonského původu Micu Coudenhove - Kalergi.
Stavba stála v čele čtverhranného dvora, který byl ohraničen vysokou zděnou hradbou, kolem níž stály hospodářské budovy. V přízemí zámečku byla kuchyně, lovecký salonek a ložnice, v patře hostinské pokoje.
V blízkosti uzavřeného areálu, hned u cesty, stála již zmíněná kaple svatého Kryštofa.
Po druhé světové válce zámeček sloužil jako rota pohraniční stráže. Po odchodu vojáků již byl objekt ponechán zkáze. Ještě v 70. letech 20. století měl střechu a částečně dochované interiéry.
Dnes jsou zde patrné pouze zříceniny zámečku, s ostatních budov zbývají maximálně základové zdi či jen nerovnosti v terénu.

© Eva Bednářová
Zdroj: Putování po zaniklých místech Českého lesa; PROCHÁZKA Zdeněk; 2017