"V celém kraji, jak praví tradice, se mu na celém Chodsku, ba v celém plzeňském kraji nikdo ve hře na dudy nevyrovnal. Dost a divných věcí si o něm vypravovalo, ač léta letoucí byl na pravdě boží, jak krásně hrál, že při jeho hudbě sochor v pytli tancoval, jak v Praze při dvoře ukázal, co umí, tenkráte, když tam krále korunovali a kdy Chodováci měli ještě svá práva. Toť že také o strážském nebožtíku Kuželkoví vypravovali, že hodně nachmelen, — a který pak dudák by to vydržel bez vlažení — jednou pozdě v noci zabloudil v lese mezi rokle a že padl tam do »vlčího hrdla«, do kterého pak přibyl rozmilý host chlupatý a zubatý, jemuž až do ranního svitu hrál, až hajný, přiváben muzikou i pronikavým vytím, dudáka z té trampoty vysvobodil. Strážský Kuželka byl otcem a mistrem všech dudáků v okolí."