Otec prvního kolovečského hrnčíře Volfa byl gruntovníkem a zabýval se jen zemědělstvím. Ale již od roku 1785 vyrábí rod Volfů tradiční lidovou keramiku a hrnčířské řemeslo se v této rodině předává z otce na syna již po sedm generací. Rodinnou tradici založil Lambert Wolf, dále pokračovali Kašpar Volf, Václav Volf, František Volf, Rudolf Volf, Rudolf Volf ml. a Martin Volf.
V současnosti keramiku vyrábějí poslední dvě generace Rudolf a Martin Volfovi společně s manželkou Rudolfa Libuší, která vyrobené zboží maluje. Dílna, ve které se dodnes vyrábí, pamatuje Františka Volfa, který ji v domě č.p. 1 zřídil v roce 1898 poté, co se do něj přiženil.
František se vyučil u svého otce Václava a po obligátním tovaryšském vandru začal vyrábět vlastní keramiku. Kvalitu střepu a formy přizpůsoboval soudobým požadavkům např. tím, že mísil místní hrnčířské jíly s osvědčenými hlinami cizími. Zachovával ušlechtilé tvary nádobí ztvárněné desítkami generací hrnčířů a ty dekoroval tradičními kolovečskými motivy. V roce 1925 obdržel za vystavené výrobky čestné uznání na světové výstavě v Paříži.
Do roku 1918 se převážná část výrobků prodávala do sousedního Bavorska, kde měli Volfové své známé překupníky, kteří zboží dál distribuovali. Když tato poměrně výnosná odbytiště odpadla, nastaly velké odbytové potíže, které přetrvaly až do 50 let 20. století, kdy přišla odbytová konjunktura.
V současné době je téměř veškerá produkce rodinné firmy prodána ve vlastní prodejně v Kolovči v domě čp.1, ve kterém se nachází dílna s výrobními prostorami. Mimo tradiční červenohnědé keramiky s klasickým dekorem se  dnes vyrábí i tzv. „modrá keramika“. Zavedením její výroby se snažil František Volf zareagovat na pokles odbytu tím, že bude vyrábět zboží fajnovější.
Tato keramika se ve své době příliš neujala, nicméně v roce 1990 Rudolf a Martin Volfovi její výrobu obnovili.
Pozn. text nemusí zcela odpovídat současné situaci.

© Eva Bednářová
Zdroj: Umění a řemesla - 1/1960; čl. Chodský hrnčíř František Volf pětaosmdesátiletý; SCHEUFLER Vladimír