„V holešovickém kostele svatého Antonína z Padovy v Praze bývá v době vánoční nával. Zástupy zbožných, uměnímilovných a zvědavých láká drahocenný poklad chrámový - Slovanský betlém.
Je umístěn v kapli u hlavního oltáře a původně měl přídomek chodský, ježto celé uspořádání připomíná Chodsko a většina dřevěných sošek od dětí až po starce vítajících novorozeného Spasitele má věrné typy a dopodrobna propracované staré kroje chodské.
Pozadí roztomilého seskupení tvoří Karlem Stapfrem malovaný obraz hornaté krajiny se středověkými hrazenými Domažlicemi uprostřed. Pod městem jsou plasticky znázorněny stavby, v nichž pozná každý Chod draženovské dvory a nechybí ani boží muka, která stojí na silnici blíže této chodské vesnice.
Akademický sochař Václav Cvekl trávil často letní měsíce na Chodsku. Líbil se mu zdravý horský kraj, ale ještě více přímý, poctivý lid. Líbil se mu i krásný chodský kroj a proto si umínil, že vše již tehda mizející, zachrání pro budoucnost soškami svědomitě ve dřevě řezanými.
Teprve později doplněn byl betlém o typy jiných kmenů českých a slovenských a stále se doplňuje i o typy ostatních národů slovanských, takže začíná býti spíše betlémem slovanským.
Jde o prvotřídní umělecké dílo.“

© Eva Bednářová
Zdroj:

• Chodská čítanka; HRUŠKA Jan František; 1927
• Periodikum Venkov,  r. 1928