Na dolním Chodsku byly nezbytným doplňkem vysoké kostěné hřebeny zvláštního tvaru, který si ženy vkládaly do stočených vlasů, tzv. "čampule". Vlasy se případně podle potřeby doplňovaly lněnou koudelí smotanou do drdůlku. Hřeben měl za úkol vytvarovat šátek tak, aby se mírně zvedal nad siluetu hlavy. V horních chodských vesnicích, zejména v Postřekově, se nosil podobný hřeben, ale menší a méně výrazného tvaru. Chodské hřebeny byly vyráběny ručně řezáním z rohoviny a jsou většinou velké, mírně obloukovitě prohnuté, jejich horní část nad zuby je vysoká, čtyřhranná a zdobená vypalovaným stylizovaným rostlinným ornamentem. Nejznámějším výrobcem a současně i prodejcem hřebenářského zboží byl Tomáš Šteffek, narozený v roce 1873 v Újezdě u Domažlic. Zhotovoval ručně hřebeny ke krojům, pro holiče nebo k pročesávání koňských hřív, ale také tzv. "všiváky". Hřebeny ke krojům zhotovoval pouze z pravé rohoviny. Tomáš Šteffek měl dílnu i prodej v Domažlicích, v Hradské ulici č. 81.

© Eva Bednářová
Zdroj: Lidový šperk z Čech, Moravy a Slezska ze sbírek Národního muzea, TAUBEROVÁ Monika, 2012