Básně
Jakživa jsem nevjiděla na buku žaludu,
haby mládenec vopustíl svú pannu pro vdovu!
Dyjť je panna pěkná bílá, červená, červená,
ha vdova je dva konce shrbená, shrbená.
Jakživa jsem neviděla na lúce jalovce,
haby dívče vopustila mládence pro vdovce.
Mládenec je kodrnatyj, červenyj, červenyj,
ha vdovec je hustaranyj, shrbenyj, shrbenyj.
•
Za naší storolú je řežáb
sú na ňom řežabjiny.
Míla som věrnýho mjilýho.
huž mi ho vodlúdily.
Proč mji ho divčátka lúdíte,
hdyž sem ho ráda míla,
hajt sem ho hde chtíla vjidíla,
já sem se potěšíla.
Hajt sem ho hde chtíla vjidíla,
já bula veselyjší,
japa bych veselá nebula,
hdyž to bul znyjmjilyjší.
•
Na památku věrný lásky
stromek sme sadíli.
hale lidi zlý, falešný
chčestí nám nepříli.
Náš stromeček přece kjete
bílú ratolestí,
hdyž nás celyj sjet vopustíl,
bůh nás nevopustí.
•
Co mi náši řeknou, že si vedu pěknou ?
Nu nic!
Сора by mi řekli, hdyž sme voba pěkný ?
Nu nic !
•
“To bych já bul chlap, habych nechál tak,
habych nechál mjiluvání, hdyž je divče na vdávání,
to bych já bul chlap, habych nechál tak…”
•
Jakyj by mjilyj byl, haby ve vsi sloužil,
haby se k svý mjilý nepodíval.
Já se k ní podívám, drobet jí zvolíbám,
potom se jí zeptám: “Ja pa se máš?”
”Já se mám dost hezky, jako hrách hu cesty,
hdi příde, huškubne, huteče zas.”
•
Esli si mě, divče, vemeš,
táta nám dá mírku peněz.
Mírku nám dá, mírku máme,
mírku si jich vyděláme.
•
Ach mámo, mamičko,
promluvte slovíčko!
Vy ste mě ztratila,
jak jabloň jablíčko.
Jak jabloň jablíčko:
pryč se vodkotalí,
že huž je na ten strom
žádnyj nepřipraví.
•
Já sem panna růže, dokajd nemám muže.
Haž buru mít muže, spádne zez mě růže.
Já sem panna kvítek, dokajd nemám dítek.
Haž buru mít dítky, vopadnú mji kvítky.
•
Prala dívčka hu potůčka, bula jako lalie,
hdo tám přide, na ni hlídne, srdce se mu husmije.
Prala dívčka hu potůčka, bula jako z růži kjet,
v jejijch krásnyjch modryjch vočich bulo vidět celyj sjet.
•
Náhledy fotografií ze složky Denní život
