Doba půstu začíná Popeleční středou a končí Božím hodem velikonočním. Půst nespočíval jen v prostých stravovacích pravidlech, ale znamenal také omezení veškerého společenského života. Zvláštní postní dny byly tzv. suché dny. Byla to středa, pátek a sobota. Nejedlo se maso a vejce, pokrmy se nemastily.
Šest po sobě jdoucích nedělí čtyřicetidenního půstu dostalo své názvy podle tradičních činností, které dobu a den provázely. 
První postní neděli je Černá (ženy nosily tmavý až smuteční oděv) nebo též Liščí -  hospodyně pekly v noci preclíčky, navlékaly je na proutky a pověsily na stromy. Nedělní ráno tak měly děti obohacené o tuto laskominu a věřily, že ji nosí liška, protože jim to takto bylo prezentováno: "Liška vám tary v noci nechála preclíčky na stromje." Pro děti byla liška pozitivní symbol pomáhající bytosti a preclíčky byly v nastalém postním období příjemným zpestřením omezeného jídelníčku.

© Eva Bednářová

Zdroj:

• Chodsko; JINDŘICH Jindřich, 1956
• Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva, 2016