Tato neděle otevírá Velikonoce, je prvním svátečním dnem Svatého pašijového týdne.
Katolický obřad svěcení ratolestí spojený s procesím kolem kostela je upomínkou na slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kdy mu lidé na počest házeli k nohám palmové větve. Náhradou za orientální palmu se v Evropě stala kvetoucí jíva.
Hoši z narašených větví navazovali vysoké metly - "beraní" nebo též "koštiště" - a svazovali je stužkami nebo barevným papírem. Snažili se jeden druhého předstihnout délkou prutů. Tyto "kočičky" se pak světily v kostele před mší svatou. Svazek posvěcených prutů se rozebíral zpravidla na konci pašijového týdne, tedy na Velký pátek, a jednotlivé ratolesti se vkládaly všude tam, kde měly plnit ochranitelskou funkci a nechávaly se tam po celý rok. Při výměně se loňské spálily.
Větvičky se nosily se na pole a čím byly pruty delší, tím vyšší bylo obilí. Dávaly se za okno, za trám nebo za obrázky svatých a nikdy nesměly chybět za krucifixem.
„Žehnyj nám, Pane Jezu Kriste a vochraňuj nás vod bídy a všeho hourazu na duši ha na těle - amen!"
Mimo jiné se též kočičky dávaly do včelína pro hojnost medu:
„Včaly, včaly, nanoste nám medu, aby hu nás nihdýž nebyjvalo hladu. Pámbů vám bure žehnati, lípy burou hodně medovati."
Na Květnou neděli nesměla hospodyně nic péct, aby nezapekla květ na ovocných stromech.

© Eva Bednářová

Zdroj:

• Chodsko; JINDŘICH Jindřich, 1956
• Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva, 2016