“Tradiční etiketa přikazovala, aby láska byla nenápadná a skromná. To znamenalo nedávat na veřejnosti své city příliš najevo. Příležitostí, kdy se mládež setkávala, bylo ale i tak dost – robota, přástky, návštěva kostela, poutě a procesí, posvícení, trhy, tancovačky, masopust, Velikonoce, máje, svatby, pohřby. Mladý pár se na Chodsku scházel určité dny v týdnu – ve čtvrtek, v sobotu a v neděli. Namlouvání se odrazilo zejména v lidových písních. Zamilovaní si dávali vzájemně dárky. Dívka chlapci věnovala kraslice, ovoce, košile, barevné pentle, šátek. Hoch dívce daroval rozmarýn, pentle do vlasů, střevíce, perník, šátek. Ten měl v lidové symbolice význam zásnubního prstenu.”

© Eva Bednářová
Zdroj citace: Chodská svatba; KURCOVÁ Jitka