Fanfrnoch nebo též bukač je džbán, který má na svém otvoru vypjatou kůži, ve které jsou uprostřed protáhnuté žíně z koňského ocasu. Koledníci si s sebou vždy nosili i hrneček vody, protože žíně se třou navlhčenýma rukama a fanfrnoch tak vydává zvláštní dunivý zvuk podobný hlasu ptáka bukače. Odtud další pojmenování tohoto netradičního nástroje.

Na Štěpána chlapci koledují:

"Předevčírem byl Štědrý večer, dnes už je koleda; dej holka koledy, Pánbů ti ji nadělí.
Dyž sem ti ji včera dala, dám ti ji ještě dnes, jen to na mě nepověz.
Jsem dlužen za pivo půl páta zlatýho; jsem dlužen za šátek, počkej Žide až v pátek; jsem dlužen za botu, počkej ševče v sobotu."

A na Nový rok:

"Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám novyj rok,
novyj rok nám nastává, koledy nám nandavá,
hou, hou, haleluja.
Mlynář mele múku v tom bílým klobúku
A mlynářka krupjici v tý hušatý čepjici,
hou, hou, haleluja.
Ty mlynářuc slepjice zvrtály nám pšenice,
pšenice nám zvrtály, do popele sedály,
hou, hou, haleluja.
Bukú, bukú, bukú, otevřete ruku.
Koledy mji dyjte, nic se mi nesmijte,
hou, hou, haleluja.“

Popřípadě přidávají:

„Vandrovali tří řezníci, dříli krávu při měsíci,
hou, hou, haleluja!
Jeden praví: »kráva živá!« druhej praví: »vocas zdvíhá«,
třetí praví: »odřete přece, ajť nám kráva neuteče!«
Kráva začla harcovati, na řezníky žalovati.
Zkazte vy tam poštou pani, že huž kráva zas na stání!“

© Eva Bednářová
Zdroj: Chodsko; JINDŘICH Jindřich;