Voračky a pochovávání Masopustu
Poslední tři masopustní dny před Popeleční středou chodili po vsi chlapci přestrojení v maskách - tzv. voráči. Po sněhu za sebou táhli pluh a obcházeli dům od domu. Původně jejich konání mělo každému stavení zajistit hospodářskou prosperitu a významově souviselo se symbolickou jarní orbou. V každém stavení si připíjeli pivem a kořalkou a tancovali s hospodyní a děvčaty. Odnášeli si jídlo, které společně snědli a také peníze, které pak propili. Které děvče dalo nejvíc, tak mohlo celý rok nejvíce tancovat. Kdyby ale v domě nedostali nic, nebo málo, nešli by chlapci pro děvče večer u muziky tancovat a "stála by".
Obvykle v úterý před Popeleční středou voráči slavnostně pochovali Masopust. Slavnostní průvod různorodých maškar vycházel od hospody, prošel celou vesnicí a často končil někde u vody. Vepředu pochodovala muzika hrající smuteční marš, za ní byl nesen slámou vycpaný Masopust a pak kráčely naříkající družičky, což bývali převlečení muži. Na konci cesty pak byl Masopust souzen. Soudce pronášel soud, obhájce obhajobu. Ovšem Masopust byl vždy odsouzen k utopení. Poté se šlo do hospody , „haby toho mrtvýho zapíli“.
Počínaje Popeleční středou začíná půst. K večeru chodila po vsi maska s rozsvícenou lucernou a hledala ztracený Masopust...
© Eva Bednářová
Zdroj:
- Chodsko; JINDŘICH Jindřich, 1956
- Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva, 2016
