Petr Fastr se narodil v Domažlicích a vyrůstal v rodině řezníka Kašpara Fastra a Salomeny, rozené Čechové. Studoval gymnázium v Klatovech, z něhož byl za svoji vzpouru – tedy roztrhání „knížky hanby“ (musel ji nosit každý, kdo ve škole promluvil česky) ze studia vyloučen. Vyučil se tedy mlynářem a pak byl na vandru po mlýnech v Čechách, Rakousku a Štýrsku.
Brzy však odešel do Prahy, kam ho vedlo jeho vlastenecké smýšlení i snaha najít práci. Zde se oženil a spoluvlastnil krupařský obchod. V roce 1834 se Fastrovi přestěhovali na najatý mlýn v Zadní Třebáni. Od roku 1843 se z něj stal pražský hostinský a kavárník, jehož podniky - kafírna ve Svatováclavských lázních a zájezdní hostinec „U Zlaté husy" na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí - se staly centrem českého vlasteneckého života.
Rozšiřoval také české knihy. V roce 1848 byl zvolen místopředsedou Svatováclavského výboru a 11. března 1848 předsedal schůzi, na které byly vzneseny požadavky na zavedení ústavy, zrušení roboty, vyhlášen požadavek svobody slova a tisku, jazykové a politické rovnoprávnosti. Byl v deputaci s peticí k císaři do Vídně.
Po vypuknutí červnových bouří měl pochybnosti o vyhlídce odporu, bude-li stát jen na bedrech Pražanů. Musel z Prahy uprchnout, byl i lehce zraněn, ale rozhodl se přivolat ozbrojenou pomoc a vydal se pro ni z Prahy na venkov. Chtěl jet až do Domažlic a přes Berounsko, kde měl hodně známých i přátel. Po vítězství reakce byla na jeho dopadení vypsána odměna; uchýlil se k bratranci do Domažlic, nejprve zatčení unikl do Stodu u Plzně, ale na udání 21. června 1848 byl zde zatčen a eskortován k vojenskému soudu na Hradčanech, odkud byl propuštěn na svobodu až 18. září 1848.
Po roce 1848 se stáhl do ústraní, věnoval se i nadále hostinské živnosti a závěr života prožil v Břevnově, kde též zemřel a je pochován na místním hřbitově.
Pamětní deska Petra Fastra na jeho rodném domě (Spálená ulice 159) v Domažlicích byla slavnostně odhalena 10. září 1899. Odhalení pamětní desky proběhlo v rámci dvoudenních slavností na Fastrovu počest. V sobotu dne 9. září 1899 byl v sále Měšťanské besedy hostince " U Černého koně " uspořádán slavnostní večer spojený s přednáškou o Petru Fastrovi. V neděli dne 10. září 1899 se konal průvod městem k Fastrovu rodnému domu, kde zazněl sborový " Chorál národa českého " za řízení Antonína Topinky, tehdejšího ředitele kůru děkanského kostela. V  jedenáct hodin došlo k odhalení pamětní desky, slavnostní řeč pronesl Ignát Hořica, spisovatel, říšský a zemský poslanec z Prahy. Po odhalení desky se konala "Národní slavnost" a večer "Věneček domažlického Sokola". Autorem díla je pražský sochař Bohumil Vlček.
Bronzový reliéf věnoval spolek pražských hostinských Hostimil.

© Eva Bednářová