Chodsko v našem písemnictví
Emil Felix, r. 1940
Ukázky:
-
Nejstarší literární poutník, který prošel Chodskem a dojmy své cesty zaznamenal, byl humanistický básník Bohuslav Hodějovský z Hodějova, který v latinských verších malebně líčí svou cestu z roku 1545 na studia do Bavor, jak u Klenčí vstoupil do černého, nescestného hvozdu, který byl tenkrát ještě skutečným pralesem - " plný srázů a skalovitých dubů, jejich větve jako obrovské ruce skláněl vítr až na klikatou stezku, vinoucí s úskalím a zase nížinami, do nich pro horstvo a velikány lesní paprsky sluneční nepronikají. Potkával nás veliký, hřmotný lid přívětivého obličeje i pozdravu se zbraní v ruce pro ochranu hranic..."
Mladý básník putoval pralesem skoro dvě hodiny, než přišel na bavorskou planinu.
Český les si v 16. století zachovával původní svou divokost a nepřístupnost; poslední medvědi v něm padli teprve ve 40. letech 19. století. -
Jan František Hruška, rodák z Pece pod Čerchovem, zasloužil si právem čestného označení rodového "Arcichod" po meči i po přeslici. Jestliže Erben s Němcovou starobylé Chodsko objevili, Alois Jirásek starou slávu chodskou obnovil, Jan František Hruška staré Chodsko zachoval. V jeho svérázné osobnosti spojily se ve vzácnou jednotu vnější podmínky rodové s vědeckou průpravou odbornou, s časovými podněty národopisnými i s povahovými rysy individuálními. Spisovatel pocházel po otci ze starého rodu tesařského z Chodova, po matce z písmácké rodiny klenčských Teydlů. Díky tomu vzniklo veliké národopisné dílo, které nám zachovalo staré Chodsko ve věrné, věcné i věčné podobě.