Ukázky:

• Důležitou složkou sociálních poměrů hrnčíře byl prodej zboží. Hrnčíři měli možnost prodeje v drobném jak v místě, tak i v okolí. Hlavním odbytištěm zboží byly trhy, zejména domažlické výroční trhy, jejichž sláva a význam začaly upadat teprve za první republiky. Neméně důležitou složkou odbytu byl vývoz zboží do Bavor, kam hrnčíři zajížděli pravidelně několikrát do roka. Měli tam již známé spotřebitele i obchodníky, kteří vždy zboží odkoupili, takže si hrnčíři vytvořili tradiční obchodní cesty, po nichž až na mimořádné případy rok co rok jezdili. Zajížděli nejčastěji do nejbližších pohraničních oblastí Bavor, ale například domažlický hrnčíř Doubek jezdil až k Dunaji. Doprava se dála buď na vlastních nebo najatých vozech, zboží bylo uloženo v hoblovačkách, aby ušlo případné zkáze, a vyjíždělo se brzy ráno za tmy. Do Bavor se vozily hlavně vrhlíky - "vajdlinky" - které kupovaly bavorské selky, neboť věřily, že mléko nadojené do těchto vrhlíků se lépe a snáze ustojí a nesrazí se. Cesta tam a zpět trvala i několik dní, podle toho, jak daleko hrnčíř jel.
  Kromě vlastního prodeje v drobném prodávali hrnčíři zboží obchodníkům v okolí a překupníkům. Speciální obchody s keramikou byly jen v Domažlicích, jinak hrnčinu, kameninu i porcelán prodávali obchodníci se smíšeným zbožím. Z překupníků typickou figurkou chodskou byla "hrnčená bába" Marie Štefaniková z Klenčí, zvěčněná beletristicky Jindřichem Šimonem Baarem v knize Báby a dědkové. Překupníkům však neprodávali hrnčíři své zboží rádi, většinou jen v naléhavých případech, kdy bylo potřebí peněz na nákup surovin. Kritickou dobou bylo jarní období, neboť v zimě se nejvíce pálilo zboží a bylo nejméně možností je prodávat ve vlastní režii, takže na jaře byly sklady u každého hrnčíře plné. A tehdy byli nuceni prodávat své zboží překupníkům, kteří využívali tísně a sráželi ceny zboží co nejníže, takže hrnčíř mnohdy nedostal zaplaceny ani výrobní náklady. V létě, kdy nastala konjunktura v prodeji hrnčířského zboží, prodali překupníci výhodně nakoupené zboží s velkým ziskem. Hrnčíři si byli dobře vědomi tohoto vykořisťování, ale je zajímavé, že se nedovedli proti němu bránit svépomocí společnou organizací prodeje nebo jiným způsobem.